pravda o mě
31. 5. 2008
Bojím se dnešního světa... bojím se té výzvy...
bojím se z pocitů mě samotné bojím se že udělám chybu.. která potom nepůjde vrátit
Přijdu si někdy jako blázen z mých myšlenek z mých otázek na které nedokáži nalézt odpověď v sobě samé a přitom jich mám spousty...
Potřebuju s nimi pomoct ale nedokáži si o ni říct, nedokážu to někomu vysvětlit
Mám v sobě hrozný chaos... hrozný zmatek... Připadám si sama sobě někdy tak hrozná kvůli tomu jak se chovám a .. bojím se sama sebe a svých otázek toho co udělám...
Snažím se to všemi způsobi zakrývat ale pravda stejně jednou vyjde na povrch... a já začnu plakat protože neumím žít a stydím se za to...Neumím ani říct kdo jsem.. a přitom bych to tak ráda věděla... chci to někomu říct ale cítím že by to nikdo nepochopil.. a tohle je jediný způsob jak to ze sebe dostat ven aniž bych musela čelit otázkám na které neznám odpověd... Jak tohle mám vyřešit? Jak mám poznat sama sebe? vždyť by mě ostatní považovali nejspíš za blázna kdybych to někomu řekla...a stejně by mi beztak neuměli pomoct...
Ale stejně se už prostě nedokážu takhle dál skrývat před sama sebou ale zároven to taky nechci být já protože nenávidím sama sebe a své vlastnosti...Ano..
Ano je to hrozné a já nevím co s tím mám dělat...
ztrácím tu drahocenný čas tuhle pravdou kterou si stejně nikdo nepřeloží do češtiny aby tak zjistil moje právě já... a to co nikdo neví protože to v sobě pečlivě skrývám a jsem i ráda.. ale i nejsem ráda.........ted končím tohle vyprávění o mém tajemství
Chci normálně žít... pomozte mi to uskutečnit...
Dobře už jsem našla odvahu.. jsem trapná a vím to... ale nechci to řešit... ani se přetvařovat.... snad se mi to povede
Vlastně praví důvod proč sem to jikdy takhle nenapsala byl strach s toho že si to moc uvědomim a uplně se potopim do té louže zoufalství....
Jo sem někdy falešna přetvařka kvuli toho ale pomalu si začínam zvyka že ani já ani svět ani dospělí ani teenageři a puboši tak ani učitelkam tera mi rozmazlena nikdy nebyly a nebudou dokonalí :) Už je mi líp....:) to kvuli anonymce a jejímu blogu která se nebojí tam napsat pravdu... já ji taky napsala.....
No ale ted už se du učit abych v pondělí s písemky nedostala za pět...
To je děs člověk tady prožíva životní krizi a ještě se musí učit :( :D :D
bojím se z pocitů mě samotné bojím se že udělám chybu.. která potom nepůjde vrátit
Přijdu si někdy jako blázen z mých myšlenek z mých otázek na které nedokáži nalézt odpověď v sobě samé a přitom jich mám spousty...
Potřebuju s nimi pomoct ale nedokáži si o ni říct, nedokážu to někomu vysvětlit
Mám v sobě hrozný chaos... hrozný zmatek... Připadám si sama sobě někdy tak hrozná kvůli tomu jak se chovám a .. bojím se sama sebe a svých otázek toho co udělám...
Snažím se to všemi způsobi zakrývat ale pravda stejně jednou vyjde na povrch... a já začnu plakat protože neumím žít a stydím se za to...Neumím ani říct kdo jsem.. a přitom bych to tak ráda věděla... chci to někomu říct ale cítím že by to nikdo nepochopil.. a tohle je jediný způsob jak to ze sebe dostat ven aniž bych musela čelit otázkám na které neznám odpověd... Jak tohle mám vyřešit? Jak mám poznat sama sebe? vždyť by mě ostatní považovali nejspíš za blázna kdybych to někomu řekla...a stejně by mi beztak neuměli pomoct...
Ale stejně se už prostě nedokážu takhle dál skrývat před sama sebou ale zároven to taky nechci být já protože nenávidím sama sebe a své vlastnosti...Ano..
Ano je to hrozné a já nevím co s tím mám dělat...
ztrácím tu drahocenný čas tuhle pravdou kterou si stejně nikdo nepřeloží do češtiny aby tak zjistil moje právě já... a to co nikdo neví protože to v sobě pečlivě skrývám a jsem i ráda.. ale i nejsem ráda.........ted končím tohle vyprávění o mém tajemství
Chci normálně žít... pomozte mi to uskutečnit...
Dobře už jsem našla odvahu.. jsem trapná a vím to... ale nechci to řešit... ani se přetvařovat.... snad se mi to povede
Vlastně praví důvod proč sem to jikdy takhle nenapsala byl strach s toho že si to moc uvědomim a uplně se potopim do té louže zoufalství....
Jo sem někdy falešna přetvařka kvuli toho ale pomalu si začínam zvyka že ani já ani svět ani dospělí ani teenageři a puboši tak ani učitelkam tera mi rozmazlena nikdy nebyly a nebudou dokonalí :) Už je mi líp....:) to kvuli anonymce a jejímu blogu která se nebojí tam napsat pravdu... já ji taky napsala.....
No ale ted už se du učit abych v pondělí s písemky nedostala za pět...
To je děs člověk tady prožíva životní krizi a ještě se musí učit :( :D :D
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář