Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nizozemí

8. 3. 2008
 

Nizozemsko (Holandsko)

Nizozemské království(kdysi Nizozemí) leží na západním okraji Severoevropské nížiny. Téměř 40% území je pod úrovní moře. A protože zároveň hladina moří všeobecně pomalu stoupá s táním ledovců, musí stavět v Nizozemsku hráze. Zachrání tím zaplavení části území. Část území (poldry) byla kdysi mořem a byla postupně hrázemi ohrazena a vysušena. Nizozemců je bezmála 16 milionů, z nich cca.96% je Holanďanů a Frísů a zbytek jsou přistěhovalci z Indonésie, Surinamu, Turecka, Maroka, Arábie a též Německa. Německo a Belgie jsou sousedé. Nizozemí má stále zámořská území Aruba a Nizozemské Antily. Tam stejně jako  v Nizozemí platí Euro. Úřední jazyk je nizozemština. Domluvíte se německy i anglicky.

Historie země je zvlášť bohatá(nelze zde vypisovat-je to na celou knihu), ale přesto zajímavost: Nizozemí bylo závislé na Španělsku(do r.1630) a obsazeno Francií za napoleonských válek(do r.1815). Zem měla i své kolonie.

A jak je to s názvy?

Holandsko - není to správný název pro celou zem. Platí totiž pouze pro provincie Noord Holland a Zuid Holland! Nizozemí - platilo v době, kdy k současnému Nizozemsku patřilo ještě Lucembursko a Belgie. 

 

Amsterdam

Hlavní město Nizozemí(nebo Holandska). Protkané kanály, kudy proplouvá plno

 lodiček, dokonce i jako taxi.Obrazek

Doklady:

Platný cestovní pas, jehož platnost je minimálně 3 měsíce po ukončení předpokládaného pobytu.
Víza apod.

Pobyt na evropském území Nizozemského království je možný bez víz po dobu nejvýše 3 měsíců za účelem turistiky. Pro pobyt za jiným účelem nebo pobyt delší 3 měsíců je nutné se obrátit na velvyslanectví Nizozemského království se žádostí o vízum.

Při pobytu na území Nizozemských Antil je vízum nutné. Na území Aruby je možný bezvízový turistický pobyt do 14 dnů s možností prodloužení místními úřady.

Při pobytu v Nizozemsku delším tří dnů je nutné se přihlásit na příslušném oddělení cizinecké policie.
Celní a devizové předpisy

Dovoz a vývoz místní nebo cizí měny není v Nizozemsku omezen.

Pro neobchodní zboží, které pochází ze zemí mimo EU nebo bylo zakoupeno v bezcelních obchodech, platí následující limity vztahující se na osoby nad 17 let:

- alkohol přes 22% 1 l,
nedenaturovaný alkohol 80% 1 l,
nebo alkohol do 22% 2 l,
nebo šumivé víno 2 l;
- káva 500g nebo kávový extrakt 200g (pro osoby starší 15 let);
- čaj 100g nebo 40g čajového extraktu; cigarety 200 ks, cigarillos 100 ks, doutníky 50 ks, tabák 250g;
- parfém 50g a 1/4 l toaletní nebo kolínské vody.

Zakázáno je dovážet zbraně, munici, narkotika a nekonzervované masové výrobky. Nekonzervované potraviny musí být deklarovány.

Je zakázáno dovážet a vyvážet ohrožené druhy tzv. divoké fauny a flóry (např. korály, želvy, opičky, hady...). Malá domácí zvířata musí být očkována. Potvrzení v očkovacím průkaze musí být starší 30 dnů a mladší 3 měsíce.
Zdravotnictví, tel.čísla

S Nizozemím nebyla uzavřena dohoda o bezplatném poskytování zdravotní péče. Z tohoto důvodu se tedy v hotovosti platí veškerá poskytnutá ošetření i převozy sanitními vozy.

Policie, první pomoc i hasiči se kontaktují na "emergency" tel. čísle 112.
Specifika,bezpečnost,doporučení

Přestože Nizozemsko je považováno za bezpečnou zemi, doporučuje se zvýšená ostražitost a chránění zejména peněženek, cestovních dokladů, kamer a fotoaparátů.

Nedoporučuje se nocovat volně v přírodě na místech, která nejsou k tomu určena (např. v parcích, pod mosty a pod.).

V automobilovém provozu musí řidič neustále sledovat chodce a cyklisty, kteří se jakkoliv proplétají ulicemi, často i v protisměru. Zejména je nutno brát ohled na cyklisty při odbočování vpravo.

Pro cestování v hromadných městských dopravních prostředcích je výhodné pořídit si u novinových stánků tzv.” Stripenkart”, která je platná pro řadu nizozemských měst.

Nizozemí - hudba Obrazek

Hudba nizozemská je v hudeb. vývoji pojem, jehož nelze přesně postihnout, má-li se zachovat důsledně dnešní teritoriální představa. Proslulá nizozemská škola, která ve druhé polovici XV. stol. a v prvých desítiletích XVI. stol. uskutečnila na angl. (Dunstable) základě velkolepý rozvoj práce kanonické i volné techniky imitační v komposici stálého mešního textu, v motetu a chansonu, vyvinula se v [Nizozemí] ve starším smyslu slova, jenž zahrnoval také Belgii, severových. Francii a země burgundské. Je přímo nápadným zjevem, že z jejích velikých zjevů zakladatelských, jako Dufay, Binchois, Ockeghem, Josquin Desprez i pozdějších syntetických, pronikavě působících v cizině, jako Adr. Willaert, O. Lasso anebo pro nás svou činností na dvoře Rudolfa II. význačný Philip de Monte, vlastně jenom Jakob Obrecht (Hobrecht), nar. kolem 1430 v Utrechtu a dvakrát po delší dobu ve svém rodišti činný jako katedrální kapelník, zakladatel motetové formy skladby pašijní, representuje podíl nizozemský v dnešním smyslu. V době slohového vyzrání důl. oborů hudby instrumentální mělo [Nizozemí] jednoho z největších mistrů v Janu Pieterszonovi Sweelinckovi (1562-1621) z Deventeru, varhaníku amsterodamském, který seznav jako žák Zarlinův it. skladbu pro klávesové nástroje a osvojiv si vymoženosti angl. virginalistů i něm. koloristů, dal svými klavírními variacemi, varhanním zpracováním chorálů a rozměrnými fantasiemi, významnými pro dějiny fugy, základ dalšího rozvoje těchto oborů, jak o tom svědčí jednak nizoz. varhanický rod van Noort, jednak daleko větší měrou něm. tvorba XVII. stol. V době barokní vývojový podíl [Nizozemí] ustupuje. Zmínky si zasluhuje hra loutnová a umění carilloneurů, jemuž se ještě 1772 obdivoval Burney, ale většinou se ocitá nizoz. hudba pod rozhodujícími cizími vlivy, které určují také tvorbu dalších údobí.

V XIX. stol. byla nizoz. hudba především pod vlivem něm. romantiky, který uplatňovali zejména Jean J. H. Verhulst (†1891) a Jan Alb. van Eijken (†1868), souvisící se školou lipskou, později pak Rich. Hol (†1904), skladatel velmi vážných kvalit, významný spisovatel a vlivný pedagog, Jul. Röntgen (†1932), který zvláště četnými skladbami komorními, orchestrálními a klavírními patří k následovníkům Schumannovým a Brahmsovým, Wouter Hutschenruyter (*1859), jehož hlavní význam je v činnosti vědecké a mn. j. Bern. Zweers (†1924) pokusil se nizoz. hudbu vymanit z epigonství schumannovského a mendelssohnovského přimknutím k něm. novoromantice. Jeho třetí symfonie Mé vlasti (1890) je jednou z nejpopulárnějších nizoz. skladeb. Proniknutí vrcholné novoromantiky bylo však brzděno menším zájmem i vlohou v oboru hudebně dramatickém, zatím co vytvoření nár. školy zužitkováním folkloristických prvků bránila malá osobitost nizoz. lidové písně. Symfonik Cornelis Dopper (*1870) snaží se nár. projevu dosíci jednak volbou námětů, jednak zpracováním lidového materiálu, ale obrací se pak k dosti abstraktnímu výrazu. Z Wagnera vyšel, ale také novější vlivy až k francouzskému impresionismu ztrávil Alfons Diepenbrock (†1921), který zejména ve velké skladbě sborové a kantátové, jednom z nejvlastnějších oborů nizoz. hudby, vytvořil závažná díla. Z operní tvorby vzbudily větší ohlas práce J. Wagenaara (*1862), kdežto Jan Brandts-Buys (†1933) došel povšimnutí spíše v Německu.

Předními zjevy dnešní nizoz. tvorby, která souvisí s obecnými proudy něm. a menší měrou franc., jsou Willem Pijper (*1894), žák Wagenaarův, uplatňující ve svých skladbách komorních, symfonických a j. atonalitu, tvůrce prvé nizoz. moderní opery Heer Halewijn (prov. 1933), Sem Dresden (*1881), který se z dosti tradičních začátků probíjel k novému projevu, Dan. Ruynemann (*1886), spojující vlivy novofranc. s exotisujícími sklony, H. D. van Goudoever (*1898), který se nejpříznivěji jeví orchestrálními skladbami, Bern. van den Sigtenhorst Meyer (*1888), jehož nejvlastnějším oborem je hudba komorní a klavírní, Alex. Voormolen (*1895), žák Ravelův a Rousselův, Bern. van Dieren (*1884), který nověji splývá s angl. životem. K nim přistupují někteří starší, tvořící přechod k moderně, jako H. Zagwijn (*1878), Dirk Schäfer (*1874), Jan Ingenhoven (*1876), P. van Anrooy (*1879), i četní zástupcové nejmladší generace, která k sobě obrací pozornost v posl. letech, jako Willem L. Fr. Landré (*1905), Bertus van Lier (*1906), J. N. Mul (*1911) a mn. j.

Znamenitou úroveň má výkonné umění. Stačí poukázat k pěvcům jako A. van Rooy (†1932) anebo Joh. Messchaert (†1922), k Messchaertově žačce Julii Culp (*1881), houslistovi E. Röntgenovi (†1897), otci uvedeného skladatele, pianistovi H. Petrimu (†1914), kteří ovšem všichni ukazují, jak často splývají nizoz. umělci s něm. prostředím. Amsterodamský Concertgebouw-orchestr, zal. 1883 a vedený od 1897 Will. Mengelbergem (*1871), je z nejlepších světových těles. Velmi horlivě se pěstuje hudba komorní, jíž slouží četná domácí sdružení (kvarteta Holandské, Amsterodamské, Haagské a j.) i koncerty svět. sdružení cizích, kdysi zvl. Čes. kvarteta. Velkolepou organisací je Maatschappij tot bevordering der Toonkunst, zal. 1829 Vermeulenem, která má 37 místních odborů s tělesy sborovými, školami, knihovnami a pod. S ní je od 1868 spojena Vereeniging voor Neederlandsche Muziekgeschiedenis, soustavně publikující starší hudební památky. Předními representanty badání hudebně věd. jsou D. Scheurleer (†1927), W. Hutschenruyter, Alb. Smijers (*1888), z mladších K. P. Bernet-Kempers (*1897). Lit.: K. R. Mengelberg v Adlerově Handbuch der Musikgeschichte, 2. vyd., Berlín 1930. -k.

Obyvatelstvo

90 % všech Nizozemců žije ve městech. Nizozemsko je velmi hustě osídlené - ačkoli má Nizozemsko oproti Česku téměř poloviční rozlohu, žije zde znatelně více obyvatel – 16 milionů. Skoro polovinu těchto obyvatel zahrnuje konurbace Randstad, kterou tvoří především čtyři velké aglomerace Amsterdam, Haag, Rotterdam a Utrecht. Nizozemsko je příkladem (nepočítáme-li přistěhovalectví po 2. světové válce) etnicky téměř homogenního státu. Vedle většiny Nizozemců zde žijí menšiny Frísů (jejich jazyk fríština je úřední) a Němců. Ještě menší jsou pak menšiny přistěhovalců z Maroka, Surinamu, Antil, Indonésie a Turecka.

Hlavní město:Amsterdam
Rozloha:41 526 km² (131. na světě)
z toho 18,41 % vody
Nejvyšší bod:Vaalserberg (321 m n. m.)
Časové pásmo:+1
obyvatelstvo
Počet obyvatel:16 335 998 (59. na světě, 2006)
Hustota zalidnění:393 ob. / km² (15. na světě)
Jazyk:nizozemština
Náboženství:katolické, protestantské, islám (mezi přistěhovalci)
státní útvar
Státní zřízení:konstituční monarchie
Vznik:23. května 1568 (osvobozením od španělské nadvlády)
Královna:Beatrix
Premiér:Jan Peter Balkenende
Měna:euro (EUR)
mezinárodní identifikace
ISO 3166-1:528 NLD NL
MPZ:NL
Telefonní předvolba:+31
Národní TLD:.nl
Obrazek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář